Dnešek nebyl nijak extra
zajímavý. Vlastně se skoro nic nedělo, bylo to takové nějaké jednotvárné. Po
dlouhé době jsem zase vstával s budíkem (resp. před budíkem a z nějakého
důvodu jsem se v noci budil každou hodinu)… Takže jsem vstal o čtvrt na
osm. Po chvilce začal Indovi zvonit budík a periodicky se zapínal a zase
vypínal až do osmi. Musím říct, že kdybych chtěl spát, tak mě z toho asi
klepne. Snídaně byla klasická, chvilku před půl devátou jsem vyrazil směr
knihovna. Venku bylo docela hezky, nepršelo a nebyla ani nijak velká zima.
Do knihovny jsem dorazil
krátce po deváté. V metru jsem se sice nějak zamotal, takže jsem vylezl
jiných východem, než jsem chtěl, ale naštěstí to bylo na správné straně ulice,
takže se nic tak strašného nestalo. V šatně knihovny jsem dokonce dostal
tašku, abych si do ní mohl dát věci. No, první zádrhel nastal, když jsem si
chtěl vyzvednout odložené knížky (protože ty, které jsem si nově objednal, měly
být připraveny až později). Zjistil jsem, že je nechávají na policích jen tři
dny (a ne pět, jak jsem si myslel). Takže jsem si je musel objednat znovu. No a
než to zpracovali, tak jsem zatím využil čas a studoval jednu disertaci, ze
které jsem si dělal poznámky. Dopoledne byl v čítárně klid, dokonce i ten
podivný systém elektronické knihovny disertací fungoval.
Když jsem si pak byl
vyzvednout ty knížky, zjistil jsem, že mi tam chybí ta důležitá, kterou už jsem
měl rozečtenou. Tak jsem si ji chtěl objednat, ale přes elektronický katalog to
nešlo, protože byla z 80. let, takže jsem musel dolů k těm podivným
objednávacím stojanům. Vzal jsem to cestou na záchod, ovšem pak jsem si
uvědomil, že nemám průkaz – takže mi stojan nevytiskne lísteček, se kterým byl
přišel k pultu a knihu si objednal. Takže jsem musel znovu do čítárny,
která byla o patro výš a pak zase zpět.
Kolem poledne mi psala E.L.,
že přednáška pro doktorandy o intonaci bude ve středu v jednu hodinu. Tak
to je fajn, ve středu jsem měl mít konzultaci a pak je na programu přednáška o
morfonologii, takže to všechno spojíme a budu mít takový hodně intenzivní den.
Po disertaci jsem pak
prolistoval dvě knížky, zjistil, že se mi vlastně moc nehodí. Další tři jsem si
nechal na příště (nějak asi nemá smysl pracovat souběžně s pěti kusy
najednou) a odpoledne jsem věnoval studiu psychologických základů výuky cizích
jazyků. Bylo to velmi zajímavé a poučné. Jen tedy před čtvrtou hodinou na mě
začalo doléhat spaní, tak jsem si řekl, že od devíti do čtyř do docela stačí,
sbalil si všechny věci do tašky a odešel.
Protože jsem si v tom systému
elektronických disertací označil pár stránek, které jsem chtěl vytisknout
(jedno schéma a pak stránky s použitou literaturou)… a nenašel jsem tam
nikde tlačítko tisk, jen, že je to připravené, tak jsem si myslel, že v té
místnosti, kde tisknou a kopírují, si to nějak z toho systému podle čísla
karty vytáhnout a vytisknou. Omyl. Všechny tři báby, co tam byly, se předháněly
v tom, která bude více nepříjemná. Tak jsem se otočil a odešel, ve čtvrtek
si to schéma přemaluju a literaturu (nebo aspoň ty nejzajímavější a
nejužitečnější tituly) si přepíšu. Na veledůležité nádhery fakt nemám náladu
(jako pardon, že jsem je rušil u křížovek a časopisů… no, tak prý se to musí
tisknout přes službu, která je v každé čítárně). Než přijdu na to, jak se
to dělá, tak to budu mít opsané i desetkrát. A ušetřím za nějakých 17 stránek
asi 120 rublů, což se vyplatí.
Po příjezdu domů jsem se
najedl (původně jsem přemýšlel, že si zajdu do jídelny buď v knihovně nebo
tady v baráku, ale pak se mi nějak nechtělo), přečetl další verzi
bakalářky, chvilku překládal z angličtiny text na zkoušku a pak jsem se
věnoval příspěvkům z naší rusistické konference, připravoval jsem je k odeslání
na recenze a podobně. No a najednou je půl dvanácté. Už zase… Kam jen se ten
čas poděl?
Zítra mám v plánu studium
v univerzitní knihovně :-) Změna je život!
Žádné komentáře:
Okomentovat